Ekologick listy

Hlavní nabídka
Aktuální číslo
O Ekologických listech
Návštěvní kniha
Inzerce a sponzoři
Tištěná čísla ke stažení
Kontakt
Odkazy
Hledání

Ankety
Jak jste spokojeni s obsahem Ekologických listů? Návrhy změn pište na ekologicke.listy@hnutiduha.cz
 
Jak jste spokojeni s nabídkou bio produktů ve vašem městě?
 
Starší články

Ekologické listy a Olomoucký Biozpravodaj 2003-2006 jsou volně ke stažení na webu Hnutí DUHA Olomouc - v sekcích Ekologické listy a Biopotraviny
Ekoporadna
Otvírací doba ekoporadny
pondělí 13:00 - 17:00
úterý 13:00 - 17:00
středa 10:00 - 13:00
čtvrtek 13:00 - 17:00
pátek 10:00 - 13:00
Nebo po telefonické domluvě
kdykoliv. Nabízíme také
prodej zboží Fair Trade,
půjčování a prodej knih,
plátěné tašky, půjčování
wattmetru či frézy na
zateplení oken, benefiční
předměty či zprostředkování
odběru potravin z ekofarem.
RSS

Povodně musíme řešit jinak, ale také jim předcházet
Simona Horká   
Sunday, 6. June 2010

Povodně, které prošly v květnu Hranicemi, Lipníkem a Přerovem, městy a obcemi podél toku spojené Bečvy, ukázaly nejen sílu přírodních živlů, ale i nedostatečnou ochranu před povodněmi a na stále intenzivnější problém dnešní doby - kam s přebytečnou vodou ze srážek naplňující koryta řek?

Konkrétní řešení na Bečvě

Problematikou přírodě blízké protipovodňové ochrany sídel se dlouhodobě zabývá Unie pro řeku Moravu, která nyní zpracovává koncepční studii k řece Bečvě.
„Lidé žijící kolem řeky Bečvy znají především jedno protipovodňové opatření – Teplický poldr. Je to tím, že tato suchá nádrž je jim ze strany veřejných představitelů a vodohospodářů prezentována jako základní článek protipovodňových opatření na řece Bečvě. Není to však rozumné a ani jediné možné řešení proti povodním. Navíc je stavba poldru poměrně nákladnou záležitostí, stála by více než tři miliardy korun,“ řekl Michal Krejčí z Unie pro řeku Moravu.
Vysvětluje, že je možné vybudovat lokální protipovodňová opatření přímo v ohrožených městech a obcích. „V Přerově je třeba výrazně rozšířit koryto Bečvy pod městem, zvýšit průtočnou kapacitu jezu přidáním dalších dvou polí. Tím by došlo k potřebnému poklesu hladiny povodňových průtoků ve městě, kde se dále musí dostavět protipovodňové zídky a hráze podél obou břehů,“ pokračuje Michal Krejčí. Naopak ve volné krajině je lepší Bečvu revitalizovat, to znamená ponechat určitý prostor pro její přirozený vývoj. Plánovaná přehrada nad Teplicemi, neboli také poldr, je tudíž drahou a také potenciálně rizikovou stavbou, jejíž přípravu komplikují složité majetkoprávní problémy. Dlouhodobě vysušená přehradní hráz nádrže, která má dosáhnout výše až 12,5 metru, může být v případě rychlého naplnění poldru vodou nestabilní.

Jiný způsob hospodaření v lesích

Obecně se k povodňové problematice posledních let vyjádřilo také Hnutí DUHA, které vidí řešení zejména v předcházení problémů změnou hospodaření v lesích a především návratem zeleně do krajiny a obnovou meandrujících koryt řek.
Ozdravení krajiny může snížit ničivé účinky povodňové vlny. „To je úkol na desítky let. Ale některá důležitá opatření lze udělat už teď. Nová Poslanecká sněmovna musí hlavně reformovat lesní zákon, aby například vyloučil holosečné kácení a vyžadoval větší výsadbu listnáčů a jedlí. Vláda také musí mnohem více investovat do obnovy zeleně v krajině a vytvářet lužní lesy a louky v záplavových zónách, kam se povodně mohou bez větších škod rozlévat,“ řekl Jaromír Bláha, vedoucí programu lesy Hnutí DUHA. Poslední tři velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Navíc délka českých řek a potoků se během dvacátého století zmenšila o třetinu, takže voda rychleji, s větší silou stéká do měst a vesnic v nížinách.

Další nepříznivé vlivy

Také způsobem hospodaření v zemědělské krajině ovlivňujeme její schopnost zadržovat vodu. Pestrá krajina protkaná stromořadími, remízky a mezemi zvyšuje její ekologickou stabilitu. Z pustých polí bez zeleně voda odtéká rychleji a bere s sebou také půdu, která tu vznikala stovky tisíc let. „Vůbec nejhorší je pak betonování krajiny například stavbou průmyslových zón, kde se půda zničí navždy. Bohužel snahu stavět průmyslové zóny na zelené louce nekompromisně prosazují  například olomoučtí zastupitelé, kteří loni schválili změnu územního plánu ve Slavoníně, nebo aktuálně plánují místo části lesa na Svatém Kopečku vystavět parkoviště,“ vyjádřil se k situaci Miroslav Kutal z Hnutí DUHA Olomouc.

 

 

Komentáře


Přidat komentář
  • Komentujte prosím relevantě k obsahu článku.
  • Osobní slovní útoky budou vymazány
  • Vyplnění položek označených hvězdičkou je povinné.
Jméno:*
E-mail:
Komentář:*

Kód:* Code
 
< Předch.   Další >