Ekologick� listy

Hlavní nabídka
Aktuální číslo
O Ekologických listech
Inzerce a sponzoři
Tištěná čísla ke stažení
Kontakt
Odkazy
Hledání
Ankety
Uvítali byste nabídku jídel v biokvalitě v olomouckých restauracích?
 
Starší články

Ekologické listy a Olomoucký Biozpravodaj 2003-2006 jsou volně ke stažení na webu Hnutí DUHA Olomouc - v sekcích Ekologické listy a Biopotraviny

Ekoporadna
Otvírací doba ekoporadny
pondělí 13:00 - 17:00
úterý 13:00 - 17:00
středa 10:00 - 13:00
čtvrtek 13:00 - 17:00
pátek 10:00 - 13:00
Nebo po telefonické domluvě
kdykoliv.
Nabízíme také
prodej zboží Fair Trade,

půjčování a prodej knih,
plátěné tašky,
půjčování
wattmetru či frézy na

zateplení oken, benefiční
předměty
či zprostředkování
odběru potravin
z ekofarem.
RSS

Jak se žije Ve Dvoře

Radka Spurná   
Středa, 22. červen 2011

Na osamělém dvousetletém statku poblíž vesnice Střemeníčko (součást Luké na Litovelsku) se usadil izraelsko-český pár, aby tu založil ekologickou farmu spříznačným názvem Vedvoře, která našim čtenářům není úplně neznámá. Lenka Voštová a Navot Laufer tu společně chovají zvířata, vyrábějí mléčné výrobky, pěstují zeleninu, starají se o sad. Na chodu farmy se podílejí i dobrovolníci, kteří se chtějí přiblížit přírodě, poznat život na vesnici a něčemu se přiučit.

VeDvore.jpg 

Jak jste se kfarmaření dostali?

Nejdřív jsme si pořídili jednu kozu a slepice. Původně jsme neplánovali mít moc zvířat, postupně jich ale začalo přibývat a nakonec jich bylo tolik, že jsme začali přemýšlet o hospodářství a rozhodli jsme se zemědělstvím živit.

Co všechno na farmě chováte?

Soustřeďujeme se především na kozy a ovce, které chováme na mléko. Máme také kravičku Jersey. Mléko pak zpracováváme na další produkty, především sýry. Ostatní zvířata, jako slepice nebo psi, jsou spíše doplňková.

Mohou si někde lidé vaše mléčné výrobky koupit?

Prodáváme ze dvora a také býváme na Hanáckém farmářském trhu vOlomouci. Prozatím jsme tam vždy ob týden, ale je možné, že časem tam budeme častěji.

Vím, že také pěstujete některé neobvyklé plodiny, jak jste se knim dostali?

Pěstujeme, ale jen pro vlastní potřebu. Jsou to plodiny, které jsou vzemích původu hojně používané, ale tady je nikdo nezná, kněkterým jsme se dostali přes známé, zachutnaly nám, a tak jsme je začali sami pěstovat.

Zastánci zdravého životního stylu mohou vaši farmu navštívit a za byt a stravu přiložit ruku k dílu. Jaké typy lidí mají o práci u vás zájem?

Jsme hostitelskou farmou projektu WWOOF, takže knám jezdí lidé zciziny, především studenti, kteří chtějí cestovat, poznat něco nového. ZČeska to jsou většinou lidé, kteří přemýšlejí o tom, že si založí vlastní farmu nebo rodový statek, a chtějí získat nějaké zkušenosti.

Jezdí kvám i lidé z města, kteří si chtějí odpočinout, poznat život na vesnici?

To ano. Spousta lidí, kteří třeba i přemýšlejí o stěhování na vesnici, pochází změsta.

Měli jste toho někdy, jak se říká, plné kecky a chtěli jste sfarmařením skončit?

Určitě, ale stejně tomu je asi u každého povolání. Tak jako třeba učitelka přemýšlí každý druhý den, že chce dělat něco jiného, tak je tomu i u nás.

Co jste vlastně dělali před tím, než jste začali farmařit?

Oba jsme se věnovali jazykům, Navot jazyky učil, já jsem tlumočila.

Nestýská se vám někdy po bývalém povolání?

Peníze by se občas hodily, ale po náplni práce se mi určitě nestýská.

Děkuji za rozhovor.

 
< Předch.   Další >